Menu

CZT nebo vlastní zdroj tepla?

V poslední době se setkáváme ze strany výrobců tepla z centrálních výtopen s řadou argumentů, pomocí kterých zrazují potenciální nové uživatele domovních kotelen a zpochybňují nabídky a výpočty návratností investic do zřízení takovýchto zdrojů tepla. Berte tento článek jako zamyšlení nad tím, jaká je dnes situace v dodávkách tepla pro bytové domy, ale také jako objektivizaci některých informací, které se v poslední době objevují.

Nejprve si na začátku připomeňme, proč a za jakým účelem vznikly centrální zdroje tepla. Výstavba těchto zdrojů navazovala na výstavbu bytových domů nabízejících alternativu levného bydlení pro širokou masu obyvatelstva. Dálkové teplo mělo tyto bytové domy zásobovat levným teplem. K tomu byla zřízena centrální kotelna většinou někde na území sídliště. Ztráty na rozvodech byly malé, protože kotelna byla relativně blízko. Cena paliv byla také nízká, neboť byla státem regulovaná, takže ve výsledku byli všichni spokojeni.  Často bylo využíváno pro dálkové vytápění zbytkové teplo z elektráren či velkých průmyslových podniků. Tato myšlenka byla a je samozřejmě správná. V podstatě odpadní teplo by se jinak muselo náročně chladit, takže toto řešení mělo přínos jak pro subjekty, které takové teplo prodávali, tak i pro uživatele, které toto teplo spotřebovávali.

Co se však událo za těch 30 až 40 let od počátku budování centrálního zásobování teplem? Tak především se postupně začaly napojovat na CZT další objekty, které se nacházely ve větší vzdálenosti od kotelen a logicky se začaly navyšovat náklady na rozvody a údržbu a v neposlední řadě se začaly zvyšovat ztráty na rozvodech samotného tepla k vytápěným objektům. Dnes sami výrobci dálkového tepla přiznávají až 30 % ztráty na cestě tepla k uživateli. Mnohdy, kde neinvestovali do modernizace a izolací rozvodů jsou tyto ztráty ještě vyšší.

Dalším neméně důležitým mezníkem byla celková společenská změna a následná privatizace. V této době začala také prudce stoupat i cena energii, zařízení také stárne a je třeba větších investic do oprav a údržby. Začaly také postupně mizet mnohé průmyslové podniky nabízející zbytkové teplo. Až na výjimky se udržely pouze elektrárny, ale jejich podíl na celkovém tepelném zásobování je malý a týká se jen vybraných lokalit.

Jaká je současná situace v zásobování teplem z CZT?

Situace v dodávkách tepla dálkově je v současné době kritická a to jak ve vývoji cen tepla, tak i v dostupnosti paliv, které se budou v budoucnu na výrobě tepla podílet. Teplárenství v České republice je v krizi.  Jaké mají výrobci tepla možnosti? Upřímně řečeno omezené. V současné době je nejpříhodnějším palivem, hlavně z hlediska ceny, pro výrobu tepla z CZT uhlí. Většině výrobců tepla, které toto palivo používají, však končí kontrakty na odběry s dodavateli v rozmezí let 2013 až 2015. Poté bude uhlí nedostatek a přednost v zásobování budou mít tepelné elektrárny.

Co se stane pak? Sdělovací prostředky přinášejí doslova šokující informace o tom, jak už v roce 2013 nebude v některých městech čím topit, lidé budou mrznout a domy se budou rozpadat. Samozřejmě za předpokladu prolomení těžebních limitů hnědého uhlí. Tyto limity byly schváleny vládou před 20 lety, v tomto bodě jsou výrobci tepla bez viny. Ví však už o tomto problému dostatečně dlouhou dobu, aby ho nějakým způsobem řešili.  Místo toho pouze čekají a argumentují tím, že se musí limity prolomit, jinak se cena tepla v uvedených obdobích vyšplhá až někam na 1000 -1100 Kč/GJ

A co dál? Nabízí se přechod na jiné palivo a samozřejmě někde již tato změna proběhla. Ale zase není mnoho možností. Alternativa je jistě zemní plyn. Cena dálkového tepla ze zemního plynu se v současnosti pohybuje kolem 600 - 700 Kč/GJ. Ovšem ze všech stran jsme varováni před zvyšováním podílu zemního plynu v rámci našeho energetického mixu z hlediska závislosti na ruském plynu. Další alternativou je pak dnes velice moderní biomasa. Na použití tohoto paliva, které se v některých městech už používá, však nemáme v ČR dostatek využitelné biomasy, neboť není zajištěna její dostatečně rychlá „obnovitelnost“. A asi by se nám všem, včetně našich ekologů, nelíbily plantáže rychle rostoucích asijských dřevin. Proti biomase hovoří i vysoké dopravní náklady, pokud by se např. štěpka měla dovážet do výtopen z větších vzdáleností.

Decentralizace jako řešení problému

Budování malých lokálních kotelen není samozřejmě všelékem, nicméně částečná decentralizace by přinesla řadu pozitivních momentů. Především určitou míru konkurence ve výrobě tepla v určitých lokalitách, kde se vytvářejí místní monopoly podporované legislativou a místními energetickými koncepcemi. Majitelé centrálních kotelen by museli obhájit svoje argumenty pro zachování filosofie výroby tepla z CZT před uživateli nejen z hlediska ceny tepla, ale i investic do modernizace. Částečná decentralizace by přinesla možnost svobodné volby obyvatelům bytových domů a dalších objektů mezi alternativami vytápění.

Právo svobodné volby je jedním z pilířů naší společnosti. Proč by měla být takováto možnost obyvatelům bytových domů upírána z hlediska výroby tepla? Nedávno jsem si na internetu přečetl několik článků z dílny dodavatelů tepla a jejich upozornění na neseriózní výpočty návratnosti domovních kotelen ze strany výrobců a montážních firem. Ty ovšem vychází z toho, že vlastníci domů, předsedové SVJ, bytových družstev a dalších subjektů napojených na centrální výtopny jsou prakticky nesvéprávní a neumí počítat. My si to nemyslíme, naopak. Myslíme si, že lidé v samosprávách jsou dnes poučení uživatelé a hospodáři, kteří se orientují v tržním prostředí. Výrobci kotlů jsou napadáni, že manipulují s uživateli, poskytují jim ve svých výpočtech (záměrně nebo z neznalosti věci) nepravdivé informace.  Údajně nepočítají s  náklady na elektřinu a vodu, se servisem zařízení a opravami, amortizací (chcete-li odpisy atd.) a v neposlední řadě ani s dluhovou službou na nové zařízení (úroky z úvěru). Pouze prý spočítají cenu paliva a nezahrnují do výpočtů investiční náklady.  Nemůžu samozřejmě mluvit za všechny výrobce, dovozce nebo montážní firmy, které nabízí služby zákazníkům z hlediska decentralizace, ale my pokud pro uživatele tvoříme studii návratnosti, tak samozřejmě postupujeme seriózně a skutečně náklady vzniklé provozem kotelny samozřejmě započítáváme. Lišíme se však ve výši těchto nákladů od výrobců tepla.

Argumenty dodavatelů tepla vycházejí z Kalkulace cen tepla z domovní kotelny od ERÚ, které jsou vyhlašovány každý rok. Záměrně však zapomínají na to, že ERÚ je Energetický regulační úřad, zdůrazňuji slovo regulační, a že kalkulace je regulačním nástrojem, a že se tedy jedná o maximální možnou cenu tepla z domovní kotelny. Poměrně značná část těchto vícenákladů, ale odpadá nebo je nepoměrně nižší, pokud obyvatelé bytového domu provozují kotelnu sami.  Ani výše ostatních nákladů nedosahuje mnohdy výše této kalkulace. Navíc tato kalkulace vůbec nepočítá s možností změny dodavatele plynu, která je dnes možná.

Zemní plyn není sprosté slovo

V posledních letech se zásluhou některých nezodpovědných novinářů a politiků, kteří nejsou zařaditelní ani na pravou ani na levou stranu politického spektra, začala šířit jakási averze vůči zemnímu plynu, ne nepodobná averzi vůči jaderné energii. Přitom zemní plyn je jedním z ekologicky nejčistších paliv a zvlášť při použití kondenzačních kotlů jsou emise z kotelen velmi nízké. Proto neobstojí ani další argument odpůrců malých domovních kotelen, že by mohlo vzniknout více zdrojů znečištění ovzduší, a tím zhoršení životních podmínek v lokalitě, kde takovéto kotelny vznikají. Takový argument je samozřejmě k smíchu, zvláště kdyby takovéto zdroje nahradily kotelnu vyrábějící teplo z uhlí. Naopak v lokalitách severní Moravy či severních Čech by to k ochraně ovzduší naopak jednoznačně přispělo. Navíc máme několik zkušeností z minulosti, kdy rozptylové studie jednoznačně potvrdily výhodnost lokálních kotelen oproti jednomu velkému zdroji znečištění v lokalitě.

Trh se zemním plynem má ale ještě další výhodu.  Objevil se na něm nový fenomén a to je liberalizace. Občan, firma, bytové družstvo či SVJ má právo vybrat si dodavatele zemního plynu. A ekonomická stránka věci? Ta má dvě roviny – tou první je okamžitá úspora, která může tvořit více 10 % rozdílu v ceně zemního plynu mezi dominantním a alternativním dodavatelem plynu, a druhá rovina je vytváření ekonomického tlaku na dominantního dodavatele tak, aby se alespoň částečně cenou přizpůsobil trhu, nebo aby alespoň cenu paliva nekontrolovaně nezvyšoval.

Majitelé domovních kotelen těšte se, uživatelé CZT spojte se!

V současné době v bytových domech v ČR asi 60 % populace ve zhruba 2,1 mil bytech. Z toho asi dvě třetiny jsou napojeny na CZT. Kdo je na tom lépe? Lidé, kteří mají ve svém domě kotelnu nebo lidé, kteří jsou závislí na firmě, která jim teplo dodává z CZT? To nechám na posouzení každého.

Samozřejmě, že i majitelé domovních kotelen mají své problémy. Často topí ve starých kotlích, odkládají modernizaci, která je zhruba každých 15 let nutná a mnohdy žehrají na nedostatek financí. Doporučujeme, ale s rekonstrukcemi neváhat, protože provozní náklady zastaralé kotelny jsou také velmi vysoké a čím déle se výměna zastaralého zařízení odkládá, tím více se prodražuje. Oproti uživatelům CZT máte ale vy, kdo provozujete svou vlastní plynovou kotelnu, nespornou výhodu. Obnovu zařízení můžete provést kdykoliv, nepotřebujete stavební povolení, a jen vy sami se budete rozhodovat, jestli do kotelny budete či nebudete investovat. Nechejte si od nás zpracovat zdarma ekonomickou studii výměny zařízení a možné návratnosti modernizace vaší kotelny. Zahrňte do svých úvah i možnost změny dodavatele zemního plynu a ušetřené peníze investujte do dalších úsporných opatření. I tuto formu úspory vám jsme schopni vypočítat. Můžeme vám nabídnout i financování investice do kotelny za velice výhodných podmínek.

A co poradit lidem, kteří jsou napojeni na CZT, chtěli by vlastní kotelnu, a přesto jim není tato možnost svobodného rozhodnutí dopřána? Nevzdávejte se, pokud Vám stavební úřad nevyhoví. Využijte všech opravných prostředků, obraťte se na své volené poslance, zastupitele případně i na správní soudnictví. A ještě jedna rada, která bude znít trochu jako fráze - spojte se. Pokud bude v dané lokalitě více případů, tlak bude sílit a už vás nebude jen tak možné přehlížet. Zjistěte si reference a využijte zkušeností lidí, kterým se to již tento krok podařil.

A věřte, my jako výrobci kotlů, nechceme s nikým manipulovat. Chceme jen, aby byla v tomto oboru možná konkurence, aby lidé měli možnost volby a aby jedna alternativa nebyla zvýhodňována na úkor druhé. Budeme se snažit být Vám ve Vašem snažení nápomocni - i vám nabízíme poradenství. Jsme schopni předložit dobré zkušenosti našich zákazníků a s vámi se o ně rozdělit, naše služby jsou určeny všem subjektům, kteří mají vlastní kotelnu nebo ji mají zájem vybudovat, dále podnikatelům, firmám, příspěvkovým organizacím, jinými slovy všem, kteří chtějí v dnešní složité době ušetřit nějaké prostředky.

 

Nabízíme tyto služby:

  • výstavba zdroje tepla našimi kapacitami - dlouholeté zkušenosti, reference;
  • financování, modernizace či výstavby tepelného zdroje (investiční náklady rozpočítány do ceny tepla);
  • provozování zdroje tepla na základě oboustranně výhodné nájemní smlouvy;
  • možnost odkoupení starého zdroje tepla a jeho následná modernizace s předkupním právem na zpětný odprodej po určité době provozování;
  • zajištění dodávky energií na straně vstupu od jednotlivých dodavatelů;
  • zajištění běžné provozní údržby, předepsané revizní prohlídky a havarijní servis ve smluvně stanovené lhůtě;
  • bezplatné vypracování plánu oprav a investic do zařízení tepelného zdroje;
  • stanovení předpisu zálohových plateb na teplo a TUV dle cenové kalkulace v GJ;
  • v ceně poplatky za znečišťování ovzduší tepelným zdrojem;
  • každoroční provedení vyúčtování celkových nákladů provozu tepelného zdroje.

 

Autor: Milan Kubíček

zástupce spol. Thermona

web: www.thermona.cz

e-mail: thermona(zavináč)thermona.cz